001 – Jak se pozná autismus u dívek, přepis podcastu

Web jednovaječných dvojčat o duševním zdraví

ikonka podcastu - žlutá a modrá pastelka na žlutém a modrém pozadí

001 – Jak se pozná autismus u dívek, přepis podcastu

Dlouho jsem nosila v hlavě myšlenku na článek o tom, jak se pozná autismus u dívek, ale vždycky ne a ne najít ty nejvýstižnější rozdíly. O rozdílech mezi dívkami a chlapci by se dala napsat celá kniha a proto tento podcast je jenom stručným upozorněním na hlavní rozdíly. V dalších podcastech/článcích bych se ráda dále zabírala jednotlivými tématy, protože tohle ani zdaleka není informačně vyčerpávající.

Následující “článek” není klasickým článkem v pravém smyslu slova, spíše osnovou použitou k podcastu. V případě, že někdo nemůže/nechce poslouchat podcast, může se stále podívat, co je jeho obsahem.


Osnova podcastu

Nejsem psycholog ani psychiatr a proto nemohu mluvit za všechny autistky stejně jako nemohu mluvit za všechny ženy, ale dala jsem si spoustu práce s tím, abych posbírala informace od odborníků a dalších autistek

  1. Obsah
  2. Proč je diagnostikováno více chlapců
  3. Některé rysy
    1. Sebestimulační chování
      1. stimming
    2. Speciální zájmy
      1. zájmy
      2. info-dumping
      3. blízko k přírodě a zvířatům
      4. cit pro detail
    3. Sociální rysy
      1. kamarádi z jiné věkové skupiny
      2. maskování a různé persony
      3. vzhled
      4. LGBT+
    4. Další rysy
      1. silná představivost
      2. ostatní mluví za ně
      3. nízká frustrační tolerance
      4. dětinskost a naivita
      5. “nefunkční” hra
      6. systematizace
    5. V souvislosti s autismem
      1. prosopagnozia
      2. alexithymie
      3. hypersenzitivita
      4. hyposenzitivita
      5. executive functioning problems
  4. Závěr – každý je jiný a opravdu nemluvím za všechny autisty, stejně jako nemůžu mluvit za všechny ženy

Více chlapců na spektru

Pravděpodobné důvody pro více chlapců na spektru

  • rozdílům autismu mezi dívkami a chlapci se v ČR zřejmě zabývají jenom autisti sami, zatímco v angličtině se na toto téma dá najít obrovské množství informací

  • Maskování (vědomé i nevědomé)
  • více sociální interakce
  • více fantazie – fantazijní světy, imaginární kamarádi
  • zájmy podobné ostatním dívkám v jejich věku – jenom jiná intenzita a hloubka vědomostí, nejsou povrchní
  • diagnostika založená na pozorování chlapců
  • dívky často chybně diagnostikovány, nebo nikoho nenapadne, že by mohly být na spektru = jiné chybné diagnózy
  • často se rozvíjí další problém jako deprese, úzkost a nízké sebevědomí a odborníci nezkoumají proč se tyto problémy rozvinuly
  • autismus se v ČR začal diagnostikovat teprve v 90. letech – tehdy se myslelo, že je to velmi vzácná porucha postihující téměř výhradně chlapce. Díky absenci sociálních sítí a internetu (chybělo jim široké srovnání a informace) matky často neměly pocit, že by jejich dítě bylo nějak divné či postižené a bylo pouze: své, tiché, plaché, líné, hloupé, arogantní, tvrdohlavé…

Některé rysy

Sebestimulační chování

  • stimming
    • jsou velmi důležité pro zachování vlastního blaha a pro vyrovnání informací, jsou esenciální součástí autismu
    • může být velmi nápadný, nebo prakticky neviditelný
    • dělají i “normální” lidé, ale méně často a za jiným účelem
    • pro mne je to houpání se dopředu a dozadu, okusování rtů, čištění nehtů, hraní si s předměty a vlastníma rukama, bubnování prsty na svou klíční kost, žmoulání papíru, tkaniček. V podstatě cokoliv, co mohu vzít do ruky a mačkat, ale pokud možno nedělá zvuk. Záměrné zaostřování a rozostřování, pozorování pohybu stínů. Kručení a spousta dalšího. 
    • Mám stimming rozdělený na veřejný a na ten vhodný pouze do soukromí.

Speciální zájmy

  • hlavní je intenzita zájmu, ne jeho obsah
  • zájmy často jako ostatní dívky, jenom je rozdíl v jejich intenzitě a hloubce znalostí
  • zvířata, koně, make-up, celebrity, hudba, umění a literatura
  • i kamarád/ka může být speciální zájem a pak to může končit až jako stalking
  • zájmy mohou být i technické, nebo velmi neobvyklé (sbírala jsem pohledy – všechny)
  • velké množství času věnováno zájmům, u mne na úkor socializace
  • zájmy se mohou často střídat, nebo jsou i celoživotní
  • moje zájmy
    • koně, zvířata (encyklopedie), akvaristika, kaktusy, kapradiny, fotografie, šperkařina, práce s vlnou
    • na prvním stupni základky jsem znala desítky plemen koní, jednotlivé názvy barev, jak je od sebe poznat, charakteristiky plemen, neměla jsem ale moc velký zájem na koni jezdit a chodit do stájí, na rozdíl od mojí sestry
  • info-dumping – mluví moc (nebo málo)
    • může často a hodně mluvit o svých tématech bez ohledu na okolí 
    • je problematické odhadnout, kdy přestat mluvit
    • V dětství mne nezajímalo, co ostatní dělají ani zda si spolu povídají a prostě jsem přišla a začala mluvit o svých tématech.
    • když mluví příliš málo, je to i proto, když se ocitnu mimo témata ke kterým vím co říkat, popřípadě se na otázku dá odpovědět “ano/ne”, protože není důvod říkat víc, pokud to nevede k tématu, které mne baví.
  • blízko k přírodě a zvířatům
    • často je jednodušší naučit se komunikovat se zvířaty, než s lidmi
    • autisté tak mohou ke zvířatům mít blíž
    • kontakt se zvířaty je zcela upřímný bez jakýchkoliv pletich a faleše
  • cit pro detail
    • i velmi malinké detaily jsou důležité a velmi podstatné
    • nejsem schopná vidět celek, ale vidím pouze detaily, které mohou dávat dohromady smysl, ale také nemusí což velmi silně komplikuje život při kreslení velkých ploch
    • i jeden malinkatý detail dokáže zcela zkazit celou scénu a příliš mnoho objektů a detailů dokáže vizuálně zcela zahltit mozek

Sociální rysy

  • kamarádi z jiné věkové skupiny
  • často mají kamarád/ky kteří jsou výrazně mladší nebo výrazně starší
    • s mladšími dětmi dokáží sociálně udržet krok
    • starší lidé zase spíše tolerují jejich sociální nedostatky a stačí jim intelektuálně
    • já se většinou bavila s kluky a obvykle ještě o dost starších, protože moji vrstevníci byli nesmírně povrchní a zajímaly je věci jako randění, make-up a oblečení, které mne nezajímaly. To se s věkem trochu srovnalo.
  • maskování a různé persony
    • vede pouze k vyčerpání a ztrátě vlastní osobnosti, nelze proto udržet trvale – je extrémně energeticky náročné a trochu jako žonglování s 20 ostrými dýkami
    • Maskování může být vědomé i nevědomé
    • obvykle je to skrývání stimmingu, kopírování okolí, koukání mezi oči apod.
    • představte si jít ven v tom nejnepohodlnějším oblečení co máte a celou dobu venku hrát, že jste někdo kompletně jiný – ne trochu. Kompletně.
      • nutné přemýšlet nad tím, co všechno je potřeba dělat, říkat a zároveň vyhodnocovat co říká druhý a co se děje v okolí
  • vzhled
  • nezájem o vzhled, nebo příliš intenzivní zájem
    • častý bývá unikátní styl 
      • já mám ráda barvy, cyber punk, cyber goth, steampunk, goth a některé alternativní styly
    • oblékání kvůli pohodlnosti – ačkoliv se mi líbily některé styly, nedokázala jsem je nosit. 
    • česání, mytí se, holení se, podprsenky, deodoranty – buď nezvládání, nebo prostě nevidíme důvod proč to dělat
    • ale když chci dobře vypadat, pak perfekcionismus
  • LGBTQ+
  • hodně lidí spadá do LGBT+ kultury, protože se nebojí být tím, kým jsou a otevřeně to říct 

Další rysy

  • silná představivost
    • úniky do fantazie
    • zejména ve školce a na prvním stupni jsem měla své fantazijní světy a do nich jsem utíkala. Ve spoustě z nich jsem měla imaginární kamarády, obvykle koně, pegasy a jednorožce, se kterými jsem mohla komunikovat beze slov.
  • ostatní mluví za ně
    • mohou nechávat ostatní mluvit za sebe
    • chci něco sdělit, ale necítím se na to, tak nechám ostatní to udělat za mne.
  • nízká frustrační tolerance
  • může být velmi nízká frustrační tolerance, což vede k meltdownům nad věcmi, které by v daném věku měly být už zvládané
    • když jsem sama, jenom se vzteknu, chce se mi brečet, dám si pauzu a pak pokračuju dál v tom samém úkonu
  • dětinskost a naivita
    • Sociální “nezkaženost” a naivita. 
    • Neznám spoustu pojmů z populární kultury, ale zato znám vědeckou kulturu. Velmi dlouho jsem neznala sprostá slova.
    • jsem ochotná dělat věci, které většina lidí buď nechce dělat, nebo se jenom bojí, že je někdo bude soudit
    • bandu lidí jsem přesvědčila o tom, že skákání do závěje sněhu je super a nakonec skákali všichni
    • několik lidí jsem přesvědčila o tom, že jít na skákací hrad je super a proč se bojí jít tam i se svými dětmi
  • tzv. “nefunkční” hra
    • někdo přišel s pojmem který popírá hru samotnou a nepochopení autistické hry
    • prohlížení hračky, manipulace s hračkou a přitom rozvíjení úžasné fantazie, která není realizovatelná za pomoci pokoje a těch několik kousků plastu.
    • předměty, které nejsou určeny jako hračky, pro mne nejčastěji listy a další přírodniny. Každý list byl drak, co létal prostorem a užíval si svá dobrodružství
    • nebo jenom organizování hraček a vymýšlení který systém organizace je ten nejlepší a podle kterých kritérií je řadit – podle oblíbenosti, barvy, nebo třeba velikosti? Nebo zahrnout více kritérií naráz?
    • často jsou oblíbení plyšáci až do vysokého věku a plyšáci bývají vnímány jako živé objekty
  • systematizace
    • touha organizovat a systematizovat, která je vidět už ve hře – podle jakého klíče uspořádám tuto hromadu předmětů
    • několikrát jsem přerovnávala knihy v knihovničce a jsou seřazené dle tématu a velikosti
    • svět pak mám pod kontrolou a nic mne v tomto místě nepřekvapí

Časté

  • následující nejsou rysy přímo autismu, mohou se vyskytovat i samostatně
  • prosopagnozia
  • nevidění obličejů
    • vidím, že obličej přede mnou má oči, nos a ústa, ale v mojí hlavě je obličej vždy jenom rozmazaný flek s črtami očí atd.
    • Do určité míry jsem schopná si vybavit jednotlivé části obličeje, u lidí, které znám velmi dobře, ale stojí to hodně úsilí.
    • I když se dívám na obličej, co mám přímo před sebou, je pro mne náročné vnímat ho jako celek – jde jenom z velké dálky – a vnímat správně vztahy mezi jednotlivými částmi. Kdybych nekreslila, tak bych asi byla schopná nakreslit nos někam na čelo. A i tak je pro mne hodně náročné nakreslit obličej, který je alespoň přibližně anatomicky správně
  • alexithymie
    • emoce mám a jsou silné, pouze je velmi komplikované je rozeznat a správně pojmenovat. Poznání emocí u ostatních je pro mne záhadou, pokud se nejedná o zcela očividné (někdo ječí nadávky, někdo se směje až nemůže dýchat, někdo brečí a stěžuje si)
    • k tomu se může vázat hyperempatie u některých lidí, kteří fyzicky cítí něčí emoce
  • hypersenzitivita
    • některé smyslové podněty jsou až bolestivé – pro mne to je třeba studený předmět na mé kůži
  • hyposenzitivita
    • naopak některé podněty nejsou vnímány vůbec, nebo málo – třeba můj čich je v podstatě mrtvý
  • exekutivní dysfunkce executive functioning problems
    • běžné záležitosti je velmi náročné vykonávat – velký problém bývá například s úklidem, který je neustálý souboj
    • sklony k prokrastinaci – chorobné odkládání úkolů

Mluvení

  • problémy s mluvením
  • neologismy
  • selektivní mutismus
  • prázdný význam slov
  • echolálie

Zdroje

TEDx – “Copy & Paste” – Hidden Asperger’s — Girls with Aspergers  | Niamh McCann | TEDxDunLaoghaire

Tedx – Invisible Diversity: A Story Of Undiagnosed Autism | Carrie Beckwith-Fellows | TEDxVilnius

Čtyři typy autistů – (názorový zdroj)

 

No Comments

Add your comment