005 – Autistický shutdown, přepis podcastu

Popis 

Tento pátý díl je věnovaný pojmu zvanému autistický shutdown. Chtěla bych vám přiblížit co to je, jak tento stav vzniká a jak navenek vypadá. Je tu i něco pro ty, kteří teprve zkoumou sami sebe a to je část, kde popisuji, jak takový autistický shutdown může být pocitově. 

V minulém díle jsem se věnovala stresu a byl to takový úvod do tématiky shutdownu a toho, proč se něco takového vůbec děje. 

Podcast ELtwins o Autismu a ADHD můžete sledovat na eltwins.net, ATYP magazín, spotify a iTunes. Popřípadě facebook a twitter stránkách s názvem eltwins nebo na twitter a facebook stránkách ATYP magazín.

Další platformou je pak youtube kanál ELtwins o Autismu a ATYP magazín.

Následuje přepis podcastu.

Intro

Ahoj divnolidi, vítejte u projektu eltwins.net o autismu, adhd a duševním zdraví. 

Tento podcast vznikl pro ATYP magazín, který byl pro rok 2020 podpořen dotací Magistrátu hlavního města Prahy. Všechny epizody podcastu včetně přepisu můžete najít na webu eltwins.net a atypmagazin.cz. Svoji dvoutýdenní dávku informací můžete odebírat na Spotify, iTunes a youtube.

Dnes se budeme bavit o autistickém shutdownu. A co všechno dnes uslyšíte? Zejména chci vysvětlit, co to je shutdown, jak vypadá a co dělat.

Obsah 

• Úvod
• Co to tedy je?
  • Jak shutdown funguje
  • Prevence
  • Jak shutdown navenek vypadá?
  • Jaký je shutdown pocit
• Shutdown a jeho formy
• Co při shutdownu dělat?
• Závěr

Úvod

Shutdown je takové autistické tajemství. Autisté ho znají velmi dobře a často jej popisují, ale odborníci se mu věnují jenom okrajově. Každý tak má trochu svůj pohled na to, co to vlastně je. Chtěla bych tedy v následujícím podcastu ujasnit, co je autistický shutdown a čím se vyznačuje.

Dělení vychází ze tří hlavních zdrojů, které se mi jeví jako naprosto nejlepší. Hlavním zdrojem je Donna Williams a její osobní zkušenost, Bill Nason a jeho psychologická praxe a nakonec náš průzkum.

Hlavním problémem totiž je, že všichni ví, jak vypadá shutdown a zároveň to nikdo neví. Proto bych zde chtěla uvést trochu jiný pohled na tuto problematiku. Ani zdaleka to však není vyčerpávající a dogmatický pohled na věc.

Co to tedy je?

Donna Williams (1996) shutdown charakterizuje snížením smyslového vnímání, až kompletním “vypnutím” jednoho a více smyslů po různě dlouhou dobu. 

Je to tedy stav, který ovlivňuje smyslové vnímání okolí.

Jak autistický shutdown funguje

Hlavní jsou dva principy.

• přetížení -> meltdown -> shutdown
• přetížení -> shutdown -> riziko meltdownu

Nejdůležitější je, že je to reakce na přetížení. Podobně jako meltdown, je reakcí na přetížení. Například sociální situace, senzorické problémy, emoční problémy, křivda, manipulace, negativní hodnocení, křik na danou osobu, tlak na výkon a jiné. Ačkoliv to může vypadat jinak, tak shutdown opravdu není pro autistu příjemný.

Shutdowny nejsou ani zdaleka tak nápadné jako meltdown. Přesto se jedná o obrannou reakci a chrání tak organismus před dalším poškozením stresem. O stresu jsem mluvila v minulém díle 004 – Stres. 

Zahlcení mozku stresovými hormony může mít vícero výstupů. Hromadění stresových hormonů a vyčerpání energetických zdrojů vede k vypínání funkcí mozku jako reakce na přehlcení. Další možnosti reakce na stres je útok, někdy až meltdown, útěk, nebo ztuhnutí.

V mezilidské interakci je vysoké riziko vyhodnocení shutdownu jako záměrná aktivita. Tedy jako ignorace, trucování, vzdor, schválnost. Jenže shutdown není chováním, které by daný autista dokázal ovlivnit. Není to tedy záměrná aktivita a nesmí být posuzována, jako trucování apod. V případě, že na autistu v shutdownu budete tlačit, výsledný stav akorát zhoršíte a je zde vysoké riziko přechodu do meltdownu. Intenzita a doba trvání shutdownu pak závisí na době trvání a intenzitě stresu.

Ohledně úmyslnosti a přechodu do meltdownu je zde pár výjimek, ale o těch si povíme později u dělení shutdownu.

K čemu to lze přirovnat?

Tento stav by se dal přirovnat k přetížení počítače příliš mnoha úkoly ke zpracování. Dojde k zahlcení a počítač se zpomalí, nebo zasekne a často je nutný tvrdý restart. Pokud se vám počítač zasekne, a vy se rozhodnete jej restartovat, tak restart je vlastně hluboký shutdown. Plné vypnutí většiny smyslů, až všech vjemů.

Pokud se počítač “jenom” nadměrně zpomalí, tak také již není schopen přijímat nové příkazy a všechny aktivní procesy zpracovává velmi pomalu. Tudíž když budete klikat jako zběsilí a mačkat co jenom jde, tak počítači opravdu nepomůžete znovu začít fungovat. U lidí to funguje podobně. Pokud je autista v shutdownu, tak když na něj budete křičet, ať se vzpamatuje, nebo použijete jiné násilné prostředky, tak tím vůbec ničemu nepomůžete. Tudíž se vyhněte všemu, co jenom vzdáleně připomíná křik, třesení, ledová sprcha, facky nebo dokonce bití. Nepomůžete tím ničemu ani u neurotypického a trucujícího dítěte.

Prevence

Co dělat, abychom se shutdownu vyhnuli úplně? Prevence je v podstatě stejná jako prevence meltdownu, a sice vyhnout se spouštěčům. Pokud chcete vědět o prevenci meltdownů, tak je to podcast 003 – Autistický meltdown.

Také pomůže vhodná práce se stresem a zdravé budování odolnosti vůči stresu. O tom více v minulém podcastu 004 – Stres.

Je velmi důležité zajistit bezpečné prostředí, protože kvůli strachu z následků se hodně autistů naučí rovnou přejít rovnou do shutdownu radši než do meltdownu. A přesto to není vědomá reakce, ale automatická reakce, kterou se dotyčný naučí podvědomě.

Je vhodné hlídat i hodné a tiché děti, protože tak mohou pouze vypadat a přitom mají třeba deprese, shutdown, nebo úplně jiný problém.

Jak autistický shutdown navenek vypadá?

Daná osoba je obvykle zcela zticha a často se nedokáže aktivně pohybovat, třeba si i lehne. Může například prostě sedět na místě a upřeně zírat do prázdna, nebo dokonce i usnout. Někdy je celkový vzhled až letargický, pasivní a jako hadrová panenka.

Jindy je pohyblivost zachována, ale dotyčný vypadá jako že je unavený či hluboce zamyšlený. Autista se pak může stáhnout do tichého, tmavého místa, pryč od zdroje problému. Někdy může být přítomen i stimming.

Vzhledem k dočasné ztrátě všech, nebo některých schopností, je velké omezení běžného fungování. Evolučně vyspělejší části mozku prostě dočasně nefungují, jak by měly. Shutdown vede k otupení vnímání okolí až nulové schopnosti vnímat okolí. Dotyčný pak nemusí být schopen jakkoliv komunikovat, či reagovat na okolí.

Jaký je autistický shutdown pocit

Nástup shutdownu vede k otupení smyslů, například postupná ztráta sluchu, zužování vidění na tunel až nic. Snížená schopnost správně cítit kůži a další smysly. Touha jít spát a extrémní únava. 

Neschopnost vyhodnocovat okolní podněty a správně reagovat na okolí. Někdy absolutní neschopnost reagovat na okolí. Snížení až ztráta úsudku, uvažování, přemýšlení a komunikace. Nemožnost použít mluvené a psané slovo, nebo jiné druhy komunikace.

Shutdown je prostě blokace vnějších vjemů jako prevence zahlcení mozku. Vysoké množství stresového hormonu může z dlouhodobého hlediska mozek poškodit a tato obranná reakce tomu předchází.

Shutdown je prostě jakési uzamčení v temném nic. 

Autistický shutdown a jeho formy

Nyní se dostávám k dělení shutdownu a jeho specifikaci. Hlavní rozdělení je na shutdown preventivní a postresový.

• preventivní shutdown
  • úmyslný (ad Nason)
  • neúmyslný (edit z Williams)
• postresový shutdown
  • částečný systémový shutdown (edit z Williams)
  • rozšířený systémový shutdown (edit z Williams)
  • autistický burnout
• dle faktorů
  • smyslový/environmentální (ad fyziologie)
  • psychosociální a informační (ad fyziologie)

Rozdělení shutdownu dle faktorů, se zde nebudu věnovat.

Společné znaky všech forem autistického shutdownu

Většinu už jsem zmiňovala dříve, ale znovu zopakuji. Je přítomna ztráta některých základních schopností, protože evolučně vyspělejší části mozku nefungují. Například neschopnost mluvit, myslet, přiřazovat slovům význam.

Dochází k omezení smyslového vnímání a snižuje se schopnost verbálně i neverbálně komunikovat a rozumět mluvenému slovu. Bývá přítomna velká únava až vyčerpání a částečné až výrazné snížení schopnosti pohybu.

Je zde také vysoká pravděpodobnost disociace až derealizace.

Nyní se podívám na jednotlivé formy.

Preventivní autistický shutdown

Jak už název napovídá, je preventivní a zaměřený na zachování energie a ochranu před poškozením mozku.

Může mít různou intenzitu od pouhého limitování vjemů z jednoho smyslu až po úplné odříznutí se od světa a nepřijímání žádných nových informací.

Oba mohou být ve formě částečného shutdownu, nebo rozšířeného shutdownu.

Preventivní úmyslný i neúmyslný shutdown má stejné charakteristiky jako shutdown postresový s několika rozdíly:

• může mít kratší trvání (nemusí když je stresor stále či dlouho přítomen)
• nebývá tak extrémní vyčerpání
• lze z něj přejít do meltdownu
• často bývá u smyslově citlivějších lidí, což nahrává snazšímu přechodu do shutdownu a tedy omezení smyslového vnímání
• může být přítomen spouštěč, po kterém dotyčný začne alespoň částečně reagovat

Úmyslný preventivní autistický shutdown (Bill Nason, 2020)

Zdá se, že tento typ shutdownu je poměrně vzácný. Je to také preventivní reakce. Obvykle bývá spuštěn při senzorickém přetížení.

Jelikož je preventivní je z něj možné přejít do meltdownu, protože energie je zachována. Schopnost vnímat okolí je limitovaná až žádná – tedy částečný nebo kompletní shutdown.

Díky své unikátnosti může být schopnost pohybu i myslet do velké míry zachována. Taktéž reagování na podněty může být nulové až velmi dobré. Někdy totiž bývají aktivní spouštěče, které vrátí mozek do plně funkčního stavu velmi rychle.

Tento typ shutdownu lze vědomě podpořit k vyvolání a používat jej cíleně, aby se předešlo přetížení. Na druhou stranu jej však nelze spustit na povel. Dal by se přirovnat k útěku do jiné místnosti. Nejprve je potřeba objevit dveře, aby bylo možné do ní vstoupit, protože nelze jít skrz zeď.

Vyvolání vyžaduje schopnost disociace, hlubokého soustředění a přítomnost stresových faktorů. Tento shutdown lze podpořit při jeho vzniku a šetří obrovské množství energie. Musí však již existovat podmínky pro jeho vyvolání tzn. musí být přítomny stresory. Někteří dokonce mají až schopnost vypnout konkrétní smysly, nebo je upřednostnit. (Donna Williams, 1996)

Pokud jsou v okolí stále přítomny podněty, které shutdown vyvolaly, tak je přechod do plně vědomého stavu extrémně nepříjemný až bolestivý. Popřípadě může spustit meltdown.

Tento typ shutdownu je důležitý, protože pomáhá chránit organismus. Zachovává energii a předchází poškození mozku. Také pomáhá předcházet extrémním stavům, jako je meltdown a těžký shutdown. Zotavení z něj je tedy poměrně rychlé, jakmile pominou důvody pro jeho zachování. Únava i vyčerpání mohou být přítomny.

Neúmyslný preventivní autistický shutdown

Je velmi podobný úmyslnému preventivnímu shutdownu, ale nelze jej vědomě spustit. Dotyčný tak nad tímto stavem nemá žádnou kontrolu. Lze z něj přejít do meltdownu.

Vyznačuje se vypnutím či omezením jednoho a více smyslů. Následuje pozvolné zpracovávání informací. To vede ke snížené až žádné schopnosti komunikovat s okolím.

Ačkoliv také chrání energii, může být charakterizován únavou a vyčerpáním. Ne vždy nastoupí včas.

Může být pocitově stejný jako úmyslný shutdown.

Postresový autistický shutdown

Nelze z něj již přejít do meltdownu, zdroje energie totiž již byly vyčerpány. Slouží jako obrana před dalším poškozením, to znamená, že nějaké poškození již vzniklo.

Dočasný částečný autistický shutdown (vychází z Donna Williams, 1996)

Jedná se částečnou schopnost vnímat okolí a schopnost reagovat. Alespoň jeden smysl je vyřazen či snížen. Popřípadě dochází k neschopnosti vyhodnocení informací z daného smyslu. 

Může to být pouhé blokování senzorických podnětů. Například dočasná ztráta většiny sluchu, jako prevence dalšího poškození.

Dochází ke ztrátě některých základních schopností. Evolučně vyspělejší části mozku totiž nefungují. To vede například k neschopnosti mluvit, dostatečně myslet. Bývá přítomna snížená schopnost pohybu.

Je charakterizovaný vyčerpáním až spánkem. Nastupuje po stresové reakci, obvykle po meltdownu. Nelze tedy znovu přejít do meltdownu, protože chybí energie. Po stresové události nemusí dotyčný vždy přejít do shutdownu, ale může pouze dojít k únavě, která je typická pro akutní stres.

Rozšířený systémový autistický shutdown (vychází z Donna Williams, 1996)

Zde je již plná neschopnost vnímat okolí a reagovat na něj. Je to již kompletní izolace od okolního světa a informace z okolí nejsou nijak vyhodnocovány. To znamená, že nelze použít mluvené slovo či jiné formy komunikace. Je přítomná neschopnost vědomě reagovat na okolí.

Není možné přejít do meltdownu, protože je přítomno výrazné vyčerpání. Takový shutdown přichází převážně po meltdownu, ale meltdown není nezbytně nutný pro nástup rozšířeného systémového shutdownu. Bývá výrazné snížení schopnosti pohybu až nulová schopnost pohybu. Opět přítomna ztráta některých základních schopností.

Mozek funguje ve stylu “co nelze zpracovat, nemůže ublížit” a je to poměrně zoufalá ochrana mozku před dalším poškozením. Může být nebezpečný stav, protože dochází k úplné ztrátě (“vypnutí”) sluchu i zraku (a dalších smyslů). Dotyčný pak neví, že zůstal, nebo se ocitl v nebezpečné situaci.

Autistické vyhoření

O autistickém vyhoření zase někdy jindy, ale zdá se, že je prodlouženým shutdownem (alespoň měsíc). Může mít různou intenzitu symptomů a je snadno zaměnitelný s depresí a syndromem vyhoření. 

S největší pravděpodobností se prolíná se spoustou dalších problémů způsobených nadměrným a dlouhotrvajícím stresem. Není to ale totéž jako syndrom vyhoření.

Co při autistickém shutdownu dělat?

Tyto rady jsou primárně určené pro pečující osoby a osoby nepostižené shutdownem. Ve výsledku bude fungovat to samé, co u meltdownu s tím rozdílem, že jakékoliv pokusy o komunikaci dost pravděpodobně nebudou možné.

Nejlepší a nejjednodušší je pomoci autistovi ze situace, která problém vyvolala. Zde je nutné být velmi opatrný, každá akce může způsobit přechod do meltdownu. Od pohledu totiž nelze určit, zda je to shutdown preventivní, nebo postresový. Pokud jste u dotyčného byli a víte, že je po proběhlém meltdownu, pak je velmi nepravděpodobné, že by došlo k dalšímu meltdownu. Přesto je velmi důležité snížit množství komunikace a ostatních podnětů.

Velmi důležitá je ochrana osoby před hrozícím nebezpečím. Dotyčný v shutdownu vůbec nemusí vědět, že mu něco hrozí, nebo na to nemusí být schopen adekvátně reagovat. Je více než vhodné se pokusit odvrátit sebepoškozující chování. Mnohem lepší než omezování je nejprve zkusit nabídnout bezpečné možnosti stimmingu. Buď v rámci naučeného chování, nebo za pomoci nějakého předmětu. Například nemlátit hlavou do stěny, ale jenom se kývat dopředu a dozadu. Nebo podat oblíbeného plyšáka, mačkací míček, nebo cokoliv jiného.

Vzhledem k míře vyčerpání při shutdownu a po něm je vhodné zajistit klidné prostředí, kde se dotyčný může zotavit. Je užitečné mít po ruce deku na přikrytí popřípadě i polštář. Postačí i pohovka. Důležitá je hlavně možnost si odpočinout v bezpečném a smyslově nenáročném prostředí.

Možnosti komunikace

Jsou omezené a je nutné se připravit na to, že žádný způsob nebude fungovat. Autista nemusí být schopen pokusy o komunikaci vnímat, nebo dané podněty nedokáže vyhodnotit.

Při jakémkoliv pokusu o komunikaci je potřeba dát autistovi dostatek času na uvědomění si, co se po něm chce. Jakékoliv požadavky musí být jednoduché a srozumitelně předané. Je nutné nenaléhat, nezahlcovat dalšími informacemi a hlavně trpělivost.

I v případě, že některý ze smyslů je stále aktivní, tak nemusí fungovat schopnost dát vjemům význam. Popřípadě je to velmi pomalé.

Stejně jako u meltdownu je vhodné zkusit komunikovat nejprve verbálně. Tedy za předpokladu, že druhá strana není neslyšící. Je vhodné klást jednoduché otázky s možností odpovědět ano/ne. Slova jde totiž snadno nahradit jakýmkoliv jiným signálem (třeba přikývnutí).

Vzhledem k tomu, že zrak je u lidí dominantní smysl a zpracovává největší objem informací ze všech smyslů, tak je možné, že bude vyřazen jako první smysl. Je však možné zkusit komunikovat vizuálně. Pokud zrak funguje jak má, lze použít obrázky nebo psaný text. Schopnost správně identifikovat objekty a text však může být dočasně omezená a to i u velmi inteligentních lidí. 

Lze využít taktilní komunikaci. Něco na způsob modifikovaného taktilního znakového jazyka. Často je nutná ale větší intenzita podnětu, protože smyslové vnímání může být sníženo i u hmatu. Podněty však nesmí být bolestivé.

Je zde nevýhoda, že je nutné mít tuto komunikaci velmi dobře nacvičenou. Autista totiž nesmí být nucený ještě přemýšlet nad tím, co který znak znamená.

Závěr

Nyní již tedy víte zase trochu víc o autismu a určitě tyhle informace využijete k lepšímu poznání sebe sama, nebo svých blízkých.

Příště se podíváme na stimming. Je to skutečně zbytečná aktivita, nebo má nějaký hlubší účel? Jsou i bezpečné formy stimmingu? To a mnohem víc se dozvíte v dalším díle podcastu o sebestimulačním chování.

Outro

Toto by bylo pro dnešek vše. Sdílejte a komentujte, protože jedině tak se podcast dostane mezi lidi, pro které by mohl být užitečný. Pokud chcete svou pravidelnou dávku informací, tak nás najdete na webu eltwins.net a atypmagazin.cz 

Facebook a twitter stránky mají název ELtwins. Podcasty lze poslouchat na webu eltwins.net, Spotify, iTunes a youtube. Název youtube kanálu je ELtwins o autismu a podcasty také naleznete na youtube ATYP magazínu.

Na slyšenou příště

Zdroje

Knihy

COLEMAN, Mary a Christopher GILLBERG. The Autisms. 4.vyd. London: Oxford university press, 2012. ISBN 978-0-19-973212-8.

NASON, Bill. The Autism Discussion Page on Stress, Anxiety, Shutdowns and Meltdowns: Proactive Strategies for Minimizing Sensory, Social and Emotional Overload. London: Jessica Kingsley Publishers, 2020. ISBN 978-1-78450-834-0.

PAPEŽOVÁ, Hana. Naléhavé stavy v psychiatrii. 1.vyd. Praha: Maxdorf, c2014. Jessenius. ISBN 978-80-7345-425-8.

PRAŠKO, Ján, Jana VYSKOČILOVÁ a Jana PRAŠKOVÁ. Úzkost a obavy: jak je překonat. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. Rádci pro zdraví. ISBN 978-80-7367-986-6.

PUGNEROVÁ, Michaela a Jana KVINTOVÁ. Přehled poruch psychického vývoje. 1.vyd. Praha: Grada, 2016. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5452-9.

ROKYTA, Richard. Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-4867-2.

SCHREIBER, Vratislav. Hormony a lidská mysl. 1.vyd. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-725-4433-0.

WILLIAMS, Donna. Autism: An Inside-Out Approach:: An Innovative Look at the ‚Mechanics‘ of ‚Autism‘ and its Developmental ‚Cousins‘. 1.vyd. London: Jessica Kingsley Publishers, 1996. ISBN 978-1-85302-387-3.

Online zdroje

BELL, LCSW, SEP, Andrea L. ‘Why Do I Do That?’: The Silent Sway of the Threat Response. Good Therapy [online]. Good Therapy, c2007-2020, 13.03.2017 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.goodtherapy.org/blog/why-do-i-do-that-silent-sway-of-threat-response-0313174

BERNSTEIN, Rebecca. The Mind and Mental Health:: How Stress Affects the Brain. Touro University Worldwide [online]. Los Alamitos: Touro University Worldwide, c2020, 26.07.2016 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.tuw.edu/health/how-stress-affects-the-brain/

BLOOM, Sandra L. Chronic Hyperarousal. The Sanctuary Model [online]. Community Works, c1985-2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: http://sanctuaryweb.com/TheSanctuaryModel/THESANCTUARYMODELFOURPILLARS/Pillar1SharedKnowledge/PEOPLEUNDERSTRESS/PsychobiologyofTrauma/ChronicHyperarousal.aspx

DEPACE, Nicholas. Overactive Sympathetic Nervous System. Franklin Cardiovascular Associates, PA: Autonomic Dysfunction and POTS Center [online]. Sewell: Franklin Cardiovascular Associates, PA, c2016-2018, 02.11.2019 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://franklincardiovascular.com/overactive-sympathetic-nervous-system/

MILLER-WILSON, Kate. How Long Do Autistic People Live? Love To Know [online]. Burlingame: Love To Know, c2006-2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://autism.lovetoknow.com/How_Long_Do_Autistic_People_Live

NUNEZ, Kirsten a Timothy J. LEGG, PH.D., CRNP. Fight, Flight, Freeze:: What This Response Means. Healthline [online]. New York: Healthline, c2005-2020, 21.02.2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/mental-health/fight-flight-freeze

SINCLAIR, James. Exploring Autism:: What is an Autistic Shutdown/Autistic Catatonia. Autistic and Unapologetic [online]. Autistic and Unapologetic, c2017-2020, 16.03.2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://autisticandunapologetic.com/2020/05/16/exploring-autism-what-is-an-autistic-shutdown-autistic-catatonia/#catatonia

SPARROW, Rose Jones. Autistic Shutdown Alters Brain Function. Unstrange Mind [online]. Longmont: Unstrange Mind, c2020, 21.03.2017 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: http://unstrangemind.com/autistic-shutdown-alters-brain-function/

SZALAVITZ, Maia. The Science of Stage Fright:: How Stress Causes „Brain Freeze.“ Time [online]. USA: Time, c2020, 28.11.2011 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://healthland.time.com/2011/11/28/the-science-of-stage-fright-how-stress-causes-brain-freeze/

ZELIADT, Nicholette. Study identifies predictors of early death among autistic people. Spectrum News [online]. Simons Foundation, c2020, 17.04.2019 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.spectrumnews.org/news/study-identifies-predictors-early-death-among-autistic-people/

Katatonní syndrom. WikiSkripta [online]. Praha: Univerzita Karlova, c2020, 17.03.2018 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Katatonn%C3%AD_syndrom

Shutdown. Autism wiki [online]. San Francisco: Wikia, c2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://autism.wikia.org/wiki/Shutdown

Understanding the stress response: Chronic activation of this survival mechanism impairs health. Harvard Health Publishing: Harvard Medical School [online]. Boston: Harvard University, c2010-2020, 06.07.2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/understanding-the-stress-response