004 – Stres, přepis podcastu

Web jednovaječných dvojčat o duševním zdraví

close up composition conceptual creativity

004 – Stres, přepis podcastu

Popis

Tématem čtvrtého dílu je stres. Tento díl měl být původně věnován autistickému shutdownu, ale toto téma se nám poněkud rozrostlo a je tedy ponecháno do následujícího dílu s číslem 005. Pro lepší pochopení shutdownu, meltdownu a dalších autistických problémů je vhodné nejprve pochopit, jak na živé organismy stres působí a že to není žádný malý problém, který je vhodné zlehčovat.

Co jeden člověk jako problém nevnímá, může druhého zcela zničit. Budu se tedy zabývat tím, jak stres funguje a některé jeho následky. Rozhodně to není vyčerpávající pojednání o stresu, spíše zevrubné shrnutí tématu.

Podcast ELtwins o Autismu a ADHD můžete sledovat na eltwins.net, ATYP magazín, spotify a iTunes. Popřípadě facebook a twitter stránkách s názvem eltwins nebo na twitter a facebook stránkách ATYP magazín.

Další platformou je pak youtube kanál ELtwins o Autismu a ATYP magazín.

Následuje přepis podcastu.

Intro

Ahoj divnolidi, vítejte u projektu eltwins.net o autismu, adhd a duševním zdraví. 

Tento podcast vznikl pro ATYP magazín, který byl pro rok 2020 podpořen dotací Magistrátu hlavního města Prahy. Všechny epizody podcastu včetně přepisu můžete najít na webu eltwins.net a atypmagazin.cz. Svoji dvoutýdenní dávku informací můžete odebírat na Spotify, iTunes a youtube.

Dnes se budeme bavit o stresu – jaké následky má stres na tělo a jak se mu bránit. Obsahem tohoto podcastu jsou mimo jiné následující témata:

Obsah

  • Co se děje s tělem ve stresu?
  • Proč je chronický stres problém?
  • Prevence nadměrného stresu
  • Shutdownu podobné stavy

Pojmy

Stres je to reakce mozku na jakýkoliv podnět a rozlišujeme eustres a distres. Eustres je pozitivní stres, kdy ještě dochází k učení a smysluplným reakcím na stresové podněty a distres je negativní a poškozující stres, který může vést až ke smrti.

Kortizol je jeden ze stresových hormonů, významný u chronického stresu. 

Jak stres funguje?

Hodně často nejprve nastupuje úzkost, která je jakýsi předstupeň – v přírodě to funguje tak, že vidím predátora, to spustí úzkost a já vím, že mám zmizet. V tomhle okamžiku se ještě nejedná o život ohrožující situaci. Netuším, zda po mne predátor půjde, nebo ne. Mám ale důvod být nesvá a mít strach.

V současné společnosti se nestává často, že by nás někdo chtěl ulovit a úzkost může spustit cokoliv. Stačí, aby danou věc člověk vnímal jako potenciálně ohrožující. Nemusí to vůbec být reálné ohrožení života. Třeba platba složenek, komunikace s jiným člověkem apod.

Základní reakce na hrozbu jsou útok, útěk (ty jsou aktivní) a ztuhnutí/zamrznutí (ta je pasivní). 

Hodně zjednodušeně se pro autistické prostředí dá meltdown přirovnat k útoku a pak shutdown se někdy dá přirovnat k ztuhnutí, tedy hře na mrtvého. 

Ztuhnutí

Z pohledu kořisti a predátora se jedná o efekt “budu co nejtišší a nejnenápadnější, bez pohybu a třeba si mne predátor nevšimne”. Tzv. hra na mrtvého. No a pokud to nepomůže, následuje útok nebo útěk.

Ztuhnutí je také příprava na potenciální útok či útěk. To se ale značně komplikuje v moderní společnosti, kdy to často není možné. Tím se zvyšuje množství stresu. Je společensky nepřijatelné utéct či zaútočit v sociálních situacích – například ve třídě, na firemním jednání či v interakci s ostatními lidmi.

Příprava těla na útok či útěk vede ke spoustě procesů v organismu a probíhá velmi rychle. Obvykle je tato příprava dokončená dřív, než mozek dokáže důkladně zpracovat, co se děje. To nám dává možnost uskočit od jedoucího auta ještě dřív, než si vůbec zvládneme uvědomit, co se děje.

Co se děje s tělem ve stresu? 

Například dojde k zostření smyslů, většímu pocení a tím ochlazení těla. Významné je též důkladnější okysličení svalů a snížení množství krve v rukou a nohou (to je opravdu od zápěstí dolů a od kotníků dolů). 

Také dojde k zahuštění krve, což je velmi užitečné v případě, že dojde ke zranění. Organismus totiž počítá s možným poškozením těla od predátora, nebo jenom zranění při útěku. Zde pak přijde vhod i snížení vnímání bolesti.

Vzhledem ke kritičnosti situace je také potřeba, abychom neplýtvali energií a časem na zvažování možností, mluvením, trávením a podobně. V nouzovém režimu jsou tak zcela nebo částečně odstaveny evolučně vyspělejší části mozku a dochází k dočasné ztrátě některých schopností. Velení tak přebírají evolučně jednodušší, ale rychlejší části nervové soustavy. Myšlení se stává velmi obtížným až nemožným úkolem.

Po akutním stresu dochází k útlumu, opravě a regeneraci. Zde někdy nastupuje postresový shutdown, protože ten chrání před dalším poškozením, které by mohlo být již nevratné, či fatální. 

Ve fázi útlumu a regenerace dochází k obnově energie a homeostázy. To znamená k obnově stálého vnitřního prostředí organismu a vše se vrací do normálního stavu.

Muž otočený zády u lékaře s cizí rukou na rameni.
Photo by Jesper Aggergaard from Unsplash

Proč je chronický stres problém?

Je rozdíl mezi akutním a chronickým stresem. Oba mohou mít velmi vážné důsledky, ale každý působí trochu jinak.

Dochází ke hromadění kortizolu, protože se člověk nedostane k vybití stresu. Chybí totiž fáze útěku, nebo útoku. To vede k hormonální nerovnováze a dalším zdravotním problémům v těle. Organismus je totiž trvale připravený na útěk či útok. 

Vysoké množství kortizolu může vést ke špatné funkci mozku, zejména tím, že zabraňuje evolučně vyspělejším částem správně fungovat. 

U autistů shutdown zabraňuje hromadění a tvoření dalšího kortizolu, který by jinak udržoval tělo dál v pohotovosti a přípravě na útok či útěk. Je to tedy kompenzační mechanismus na vypořádání se s neúměrným stresem.

Chronický stres totiž vede mimo jiné k poškození mozku. Může dojít k odumírání mozkových buněk až zmenšení velikosti mozku. Stres má také výrazný efekt na prefrontální kortex. Ten zodpovídá za vzpomínky, paměť a učení. Nelze se tedy nejenom učit nové věci, ale často ani vybavovat již uložené informace. Chronický stres též může vést ke zvětšení amygdaly, která zodpovídá mimo jiné za emoce. Dochází tím ke zvětšení citlivosti na stres. Může se zhoršovat až do stavu permanentního stavu útěk/útok.

Člověk tedy pak už není odolný ani vůči velmi malým podnětům a stresovou či úzkostnou reakci pak může spustit i velmi malý podnět. Dokonce pak i velmi jemné podněty mohou být vnímány jako bolestivé.

Chronický stres má rozsáhlé následky na celkové fungování organismu a je zde pak zvýšené riziko úmrtí.

Příklady působení stresu na organismus

Je zde vysoké riziko poškození orgánů, zejména pak srdečních onemocnění. Může docházet k rozvoji problémů jako je vysoký krevní tlak, diabetes, obezita, migrény. Chronické napětí v těle se může projevit různými bolestmi svalů a kloubů, ztuhnutím svalů a omezenou hybností.

Dost zásadní je hormonální nerovnováha, která může vést ke spoustě velmi závažných problémů. Některé mohou být například ztráta menstruace a rozvoj premenstruačního syndromu. Problémy s reprodukcí ale mohou postihnout i muže.

U autismu jsou některé problémy častější a za zmínku v souvislosti se stresem stojí například to, že přestává správně fungovat zažívání. Mohou se dostavit problémy s tím spojené. Například bolesti břicha, zácpa, průjem, zvracení, křeče.

Hodně problematický důsledek chronického stresu často se vyskytující u autistů je také snížení imunity a zhoršení již existujících onemocnění (například astma). Může dokonce dojít k rozvoji deprese.

Nezanedbatelný je také vliv na spánek, kdy se mohou objevit různé spánkové poruchy, nebo se výrazně zhoršit.

A jaké jsou další projevy vyčerpání ze stresu? Například absence motivace, fyzické vyčerpání, zapomnětlivost, apatie, bolesti hlavy, nechuť k jídlu, nervozita, podrážděnost a problémy se soustředěním.

Po stresu může rapidně poklesnout úroveň dopaminu což má dalekosáhlé následky. Nedostatek dopaminu vede například k neschopnosti cítit radost. To pak může může vést k přejídání a užívání drog (alkohol, kofein a tabák jsou též drogy). Zde bych dala jeden velký vykřičník, protože zneužívání drog je velmi vysoké především u skupiny lidí s ADHD!

Chronický stres se opravdu nevyplácí podceňovat a je více než vhodné s ním něco dělat. Je velmi důležité zmínit, že mnoho autistů, může na fyzické problémy reagovat problémovým chováním. Zejména menší děti svůj problém často nedokáží popsat a verbálně uchopi. Popřípadě ani nemusí tušit, že daný problém je nutné někomu sdělit. Ani neurotypik nebude zrovna příjemný, pokud je mu špatně.

U autismu jsou shutdown a meltdown reakce na extrémní stres! Vysoce stresující může být například náročná práce, manipulace od okolí, společenský tlak, tlak na výkon v práci, mobbing, šikana, hádka druhých, konflikt, strach z trestu ve škole, smyslové přetížení, nefér jednání, prohra v něčem, nečekaná křivda, vlastní neúspěch a další.

Z hlediska neúspěchu a tlaku od okolí, je nutno brát v potaz i často nízkou frustrační toleranci autistů.

Je poškození permanentní?

Ano, i ne. Poškození mozku nejenom stresem, může být zvratné. Zde se uplatňuje takzvaná neuroplasticita. Až do rané dospělosti je celkem dobrá šance na opravu poškození, ve vyšším věku už se šance snižuje.

Stejně tak poškození orgánů a hormonální nerovnováha mohou být vratné. V lepším případě dojde k upravení bez zásahu lékařů, jindy to bez jejich pomoci nepůjde.
Všechny dříve zmíněné problémy nejsou vyhrazeny pouze autistům! I neurotypická populace se může dostat do stavu vyčerpání kvůli stresu. Následky pak mohou být stejně fatální, jako u autistů. Neurotypici mají pouze méně citlivou nervovou soustavu a hodně často tedy zvládnou více.

Samotný strom uprostřed pustiny.
Photo by Lucas Myers from Unsplash

Funkční úrovně stresu

Jsou 3 funkční úrovně stresu, které jsou společné pro všechny živé organismy.

  • 1. schopnost fungování bez vyhoření
  • 2. schopnost fungování pouze v nouzi
  • 3. neschopnost fungovat

Schopnost fungování bez vyhoření. Pro většinu lidí se jedná o standardní stav. Daný organismus je v optimálním prostředí. Za normálních podmínek je toto stav, ve kterém jsou prosperující živé organismy po většinu doby své existence.

Schopnost fungování pouze v nouzi. Organismy jsou v tomto stavu schopné být pouze po omezenou dobu. Jsou vystaveny nadměrnému stresu. Pokud tato fáze trvá příliš dlouho, organismus se dostává do fáze 3. 

Neschopnost fungovat. Tato fáze vede ke smrti organismu.

Autisté a neurotypici by asi šli přirovnat k např. pampelišce a běžné kapradině. Pro znalé si je můžeme označit za Taraxacum officinale agg. a Athyrium filix-femina.

Oba druhy dokáží prosperovat když mají optimální podmínky, oba druhy mají zcela odlišné požadavky.

Pampeliška je schopná růst téměř kdekoliv zatímco kapradina nikoliv. Ta má ve srovnání s pampeliškou výrazně menší rozsah míst, kde může úspěšně růst. Pokud budou oba druhy umístěné ve stejném prostředí (např. na slunci na vápenité půdě) pampeliška bude vzkvétat a nebude čelit zásadnímu stresu (pampeliška totiž bude v zóně 1).

Na druhé straně, kapradina bude čelit obrovskému stresu a bude schopná přežívat pouze po nějakou dobu. Pokud se podmínky nezlepší, uhyne (kapradina bude v zóně 2 a z dlouhodobého hlediska v zóně 3).

Autisté mají výrazně menší zónu 1 a v běžné lidské společnosti se velmi často dostávají do zóny 2. Autisté jsou tedy většinu svého života mimo svou komfortní zónu, pokud se jim nepodaří si vybudovat vhodné prostředí.

To mimo jiné, značně zkracuje délku jejich života. V USA je průměrná délka života u autistů pouze 49-61 let). Mají zvýšené riziko úmrtí kvůli komorbiditám (nemocem vyskytujícím se společně) a riziko sebevraždy je velmi vysoké.

Zatímco průměrná délka života v celé americké populaci (včetně chronicky nemocných lidí a vrozených vad) je 78 let.

Papír na parapetu s textem "mindfulness"
Photo by Lesly Juarez from Unsplash

Prevence nadměrného stresu

Je spousta různých způsobů, jak se bránit poškozujícím efektům chronického stresu. V současném hektickém světě se nadměrnému stresu totiž ne vždy lze dobře vyhnout. Uvedu tedy některé příklady toho, co může pomoct.

  • Stimming – zdravé nesebepoškozující sebestimulační chování
  • Fyzická aktivita – procházka v přírodě až velmi aktivní sport třeba box (podle toho, co komu vyhovuje)
  • Meditace a relaxace – je spousta druhů relaxačních cvičení a meditace a je tedy z čeho vybírat
  • Tanec a zpěv
  • Ruční práce, práce s hlínou nebo jiným přírodním materiálem
  • Kreslení, vybarvování (omalovánky)
  • Vyvážená dieta

Samozřejmě také pomáhá vyhýbat se nadměrnému stresu a snažit se zvednout svou odolnost vystavováním se eustresu. Pokud to jenom trochu jde, dávkujte si tedy zátěž podle toho, co ještě zvládnete. Tak zvýšíte svou odolnost.

Je dobré se obklopovat co nejvíce lidmi, kteří jsou podporující. Není ale vhodné opouštět lidi jenom proto, že máme jiné názory. Spíš se snažte vyvarovat těm, kteří jsou toxičtí. Tedy zraňují, kritizují, podceňují, manipulují a podobně.

Může pomoct si každý večer promítnout hezké chvíle dne, nebo si sepsat, co se ten den povedlo. Poděkovat si za to, co jsem zvládla, i kdyby to bylo jen přežití konkrétního dne. Je dobré si vést deník a zkusit vymyslet vždy alespoň jednu dobrou věc.

Některé shutdownu podobné stavy

Tyhle stavy mohou být zaměnitelné se shutdownem, ale nemusí je zažít jenom autisté. Může je zažít kdokoliv a vznikají z přetížení, nejen stresem.

Ztuhnutí

Tento stav bude asi většina lidí znát spíš jako trému a neschopnost mluvit před publikem lidí. Může se kdykoliv stát komukoliv, nejen autistům. Je velmi těžké tento stav jakkoliv ovlivnit.

V přírodě je to vlastně vyčkávání zda hrozba přejde. Hodně lidem se může stát, že v takovém okamžiku utečou pryč a přejdou tak do druhé fáze, kdy už na nebezpečí reagují.

V případě, že jsou stresové stimuly neustále přítomny, může teoreticky tento stav trvat donekonečna. Dřív ale dojde k vyčerpání zdrojů, popřípadě k chronickému ztuhnutí, které se může projevit jak duševně, tak fyzicky. Příklady jsou uvedeny u následků stresu.

Tento stav je nebezpečný zejména pro malé děti, které nemohou utéct nebo zaútočit a jejich uklidňovací systém ještě nefunguje správně (parasympatikus). Pokud se mozek naučí, že tohle je ta “správná reakce” na stres, půjde do ní vždy ve stresu. Je to totiž odpověď organismu založená na strachu. Například, že se něco stane, kvůli vzpomínce apod. Další podobná situace tak začne být strachem podmíněná a stává se vždy automatickou reakcí na stejný druh podnětů (a díky síle asociací se může i rozšířit o nové podněty).

Ztuhnutí se může prolínat s dalšími stavy jako je deprese, PTSD, některé fobie, úzkosti, únavový syndrom a metabolické poruchy v důsledku chronického stresu.

U autistů je v této fázi velmi snadné přejít do meltdownu. Pořád je ještě aktivní snaha meltdown potlačit. Ztuhnutí se prolíná s tzv. “rumbling stage”, což je fáze náznaků u meltdownu. O tomto tématu jsem mluvila v minulém podcastu. Číslo 003 – Autistický meltdown.

Znaky ztuhnutí

Schopnost vnímat okolí je zachována, ale je přítomna neschopnost adekvátně, popřípadě vůbec reagovat. Dochází k zostření smyslů a snazší agitovatelnosti. To znamená nadměrné vzrušení a dráždivost. Člověk pak reaguje i na podněty, které ho za normálních okolností nechávají v klidu. Toto chování však člověk nedokáže vědomě příliš ovlivnit.

Bývá přítomno ztuhnutí svalů až nízká schopnost pohybu. Popřípadě napětí “jako na pružinkách”. Může se také objevit disociace.

V okamžiku ztuhnutí je riziko zahlcení mozku vzpomínkami a myšlenkami, které ještě více stresují (vtíravé myšlenky, černé obrazy v hlavě). Lze se pak dostat jakoby do spirály, kdy se problematické myšlenky stupňují. Neurotypický člověk může mít problém s nezvladatelnými emocemi a autista obvykle skončí v meltdownu.

Vzhledem k tomu, že evolučně vyspělejší části mozku nefungují dostatečně, nebo vůbec, je problém jasně přemýšlet .

Tento stav výrazně ovlivňuje i množství energie. Akutní ztuhnutí navenek vypadá jako málo energie, ale opak je pravdou. Energie je připravena k okamžitému použití na útok či útěk a neplýtvá se jí například na trávení. Je to proto velmi náročný a dlouhodobě neudržitelný stav. U chronického ztuhnutí je už úbytek energie až vyčerpání.

Člověk v masce děsivého klauna s fialovým kouřem z dýmovnice.
Photo by Tom Roberts from Unsplash

Příklad

Stala se autonehoda, kde spolu jeli manželé. Manželka byla zraněná, což vedlo u muže ke vzniku traumatu. Nelze se divit, že dotyčný reaguje strachem na řízení auta nebo jako pasažér v autě.

Strach a stres se může pak rozšířit i na další podvědomé prvky autonehody. Například úzkost může spustit i jenom pohled na dámské hodinky, protože těsně před nehodou se podíval na manželčiny hodinky.

Strach z hodinek pak povede k rozšíření na asociace. Strach se tak může dostavit kdykoliv dotyčný vidí hodiny, náramky, paže což vede až ke kompletnímu ochromení strachem a dotyčný se dostává do začarovaného kruhu. Postižený ale sám vůbec nemusí vědět co strach spouští a proč!

Pokusy o uklidnění nebývají konstruktivní. Objevuje se například agresivita, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, zneužívání drog, neuvážené sexuální chování, touha riskovat a nadměrné jezení. Vše vede k dočasné úlevě, je to ale sebedestruktivní chování a obvykle pak nebývá léčena příčina problému! 

Introvertní kocovina

Tento pocit pouze zběžně uvedu. Zná jej velké množství introvertů poté, co strávili nadměrný čas s lidmi. Je jedno, zda se jednalo o kamarády, či náhodné lidi. Objevuje se po různě dlouhé interakci a následky mohou trvat různě dlouho.

Často to bývá stejný pocit jako při chřipce, nebo jako po prohýřené noci s nedostatkem spánku a množstvím alkoholu. 

Pomůže pouze odpočinek o samotě, nebo ve velmi malém okruhu blízkých lidí.

Katatonní syndrom

Původně jsem tento ošemetný stav nechtěla mezi shutdown připomínající stavy vůbec dávat, ale je vhodné jej alespoň okrajově zmínit. Může se totiž dostavit po opravdu velkém psychickém traumatu.

Ve výsledku je to kompletně “zlomená” osoba, totální rezignace a tento stav je spíše dlouhodobý. Má dva hlavní typy – produktivní a neproduktivní. Dalo by se říct aktivní a pasivní.

U té neproduktivní katatonie může dojít k výraznému snížení schopnosti pohybu až nulové schopnosti aktivního pohybu. Často bývá přítomna neschopnost mluvit.

Běžné je odmítání vykonat příkaz, nebo až automatické vykonání povelu bez otázek či zaváhání a bez ohledu na následky.

U produktivní katatonie bývá hyperaktivita, agrese, impulzivita, echolálie, stereotypní pohyby, kompulzivní chování, rituály, manýrismus. Je nutné dát pozor na to, že produktivní katatonie může být zejména u neverbálních autistů hůře rozpoznatelná a ošetřující osoby mohou mít pocit, že je to normální stav popřípadě došlo ke zlepšení.

Katatonie je někdy výsledek terapií, kdy dotyčný vypadá jako vyléčený, nebo že se zlepšil. Je to riziko zejména u neverbálních autistů a problém hlavně u ABA terapií, které fungují jako velmi starý způsob výcviku psů. Do velké míry se tak jedná o podmiňování na základě odměny a trestu. 

Většina odborníků tento názor hrubě odmítá. Bohůmžel velké množství autistů má opačný názor, protože si tím prošli.

Potemnělý les s cestou uprostřed a vertikálně rozmáznutými stromy.
Photo by Philipp Knape from Unsplash

Závěr

Tento podcast byl jakýmsi úvodem pro lepší pochopení shutdownu, meltdownu a dalších problémů, které se s autismem často pojí. 

Je vhodné mít na paměti, že každý člověk je jiný a má jinou toleranci stresu. Co jednoho může zcela zničit, je pro druhého jenom špatný den. Zároveň se na toleranci vůči stresu dá pracovat. Nezapomínejte na prevenci chronického stresu.

I v případě již rozvinutých problémů tu jsou stále přítomná řešení. Ta se již obvykle ale nedají použít bez odborné pomoci.

Outro

Toto by bylo pro dnešek vše. Sdílejte a komentujte, protože jedině tak se podcast dostane mezi lidi, pro které by mohl být užitečný. Pokud chcete svou pravidelnou dávku informací, tak nás najdete na webu eltwins.net a atypmagazin.cz 

Facebook a twitter stránky mají název ELtwins. Podcasty lze poslouchat na webu eltwins.net, Spotify, iTunes a youtube. Název youtube kanálu je ELtwins o autismu a podcasty také naleznete na youtube ATYP magazínu.

Na slyšenou příště

Zdroje

Knihy

COLEMAN, Mary a Christopher GILLBERG. The Autisms. 4.vyd. London: Oxford university press, 2012. ISBN 978-0-19-973212-8.

NASON, Bill. The Autism Discussion Page on Stress, Anxiety, Shutdowns and Meltdowns: Proactive Strategies for Minimizing Sensory, Social and Emotional Overload. London: Jessica Kingsley Publishers, 2020. ISBN 978-1-78450-834-0.

PAPEŽOVÁ, Hana. Naléhavé stavy v psychiatrii. 1.vyd. Praha: Maxdorf, c2014. Jessenius. ISBN 978-80-7345-425-8.

PRAŠKO, Ján, Jana VYSKOČILOVÁ a Jana PRAŠKOVÁ. Úzkost a obavy: jak je překonat. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. Rádci pro zdraví. ISBN 978-80-7367-986-6.

PUGNEROVÁ, Michaela a Jana KVINTOVÁ. Přehled poruch psychického vývoje. 1.vyd. Praha: Grada, 2016. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5452-9.

ROKYTA, Richard. Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-4867-2.

SCHREIBER, Vratislav. Hormony a lidská mysl. 1.vyd. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-725-4433-0.

WILLIAMS, Donna. Autism: An Inside-Out Approach:: An Innovative Look at the ‘Mechanics’ of ‘Autism’ and its Developmental ‘Cousins’. 1.vyd. London: Jessica Kingsley Publishers, 1996. ISBN 978-1-85302-387-3.

Online zdroje

BELL, LCSW, SEP, Andrea L. ‘Why Do I Do That?’: The Silent Sway of the Threat Response. Good Therapy [online]. Good Therapy, c2007-2020, 13.03.2017 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.goodtherapy.org/blog/why-do-i-do-that-silent-sway-of-threat-response-0313174

BERNSTEIN, Rebecca. The Mind and Mental Health:: How Stress Affects the Brain. Touro University Worldwide [online]. Los Alamitos: Touro University Worldwide, c2020, 26.07.2016 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.tuw.edu/health/how-stress-affects-the-brain/

BLOOM, Sandra L. Chronic Hyperarousal. The Sanctuary Model [online]. Community Works, c1985-2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: http://sanctuaryweb.com/TheSanctuaryModel/THESANCTUARYMODELFOURPILLARS/Pillar1SharedKnowledge/PEOPLEUNDERSTRESS/PsychobiologyofTrauma/ChronicHyperarousal.aspx

DEPACE, Nicholas. Overactive Sympathetic Nervous System. Franklin Cardiovascular Associates, PA: Autonomic Dysfunction and POTS Center [online]. Sewell: Franklin Cardiovascular Associates, PA, c2016-2018, 02.11.2019 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://franklincardiovascular.com/overactive-sympathetic-nervous-system/

MILLER-WILSON, Kate. How Long Do Autistic People Live? Love To Know [online]. Burlingame: Love To Know, c2006-2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://autism.lovetoknow.com/How_Long_Do_Autistic_People_Live

NUNEZ, Kirsten a Timothy J. LEGG, PH.D., CRNP. Fight, Flight, Freeze:: What This Response Means. Healthline [online]. New York: Healthline, c2005-2020, 21.02.2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/mental-health/fight-flight-freeze

SINCLAIR, James. Exploring Autism:: What is an Autistic Shutdown/Autistic Catatonia. Autistic and Unapologetic [online]. Autistic and Unapologetic, c2017-2020, 16.03.2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://autisticandunapologetic.com/2020/05/16/exploring-autism-what-is-an-autistic-shutdown-autistic-catatonia/#catatonia

SPARROW, Rose Jones. Autistic Shutdown Alters Brain Function. Unstrange Mind [online]. Longmont: Unstrange Mind, c2020, 21.03.2017 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: http://unstrangemind.com/autistic-shutdown-alters-brain-function/

SZALAVITZ, Maia. The Science of Stage Fright:: How Stress Causes “Brain Freeze.” Time [online]. USA: Time, c2020, 28.11.2011 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://healthland.time.com/2011/11/28/the-science-of-stage-fright-how-stress-causes-brain-freeze/

ZELIADT, Nicholette. Study identifies predictors of early death among autistic people. Spectrum News [online]. Simons Foundation, c2020, 17.04.2019 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.spectrumnews.org/news/study-identifies-predictors-early-death-among-autistic-people/

5 Things You Should Know About Stress. National Institute of Mental Health [online]. North Bethesda: Neuroscience Center, c2020 [cit. 2020-08-19]. Dostupné z: https://www.nimh.nih.gov/health/publications/stress/index.shtml 

Katatonní syndrom. WikiSkripta [online]. Praha: Univerzita Karlova, c2020, 17.03.2018 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Katatonn%C3%AD_syndrom

Shutdown. Autism wiki [online]. San Francisco: Wikia, c2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://autism.wikia.org/wiki/Shutdown

Understanding the stress response: Chronic activation of this survival mechanism impairs health. Harvard Health Publishing: Harvard Medical School [online]. Boston: Harvard University, c2010-2020, 06.07.2020 [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/understanding-the-stress-response

 

No Comments

Add your comment